Byt ve starém varšavském nájemním domě z roku 1936 rozhodně vypadal jako jeho věk, což mnoho kupujících odradilo od jeho koupě. Ale ne Maria. Věkem zčernalá parketa si všimla krásného dubového prkna a pod odlupující se barvou - masivní dřevěné dveře. Bez váhání se tedy postarala o všechny formality a jako čerstvě upečená majitelka zahájila renovaci, respektive pečlivou, téměř ochranářskou renovaci, čímž interiér vrátila do stavu, v jakém byla v minulosti. Pečlivě renovovala parkety, které naštěstí nebylo nutné měnit, stačilo je obrousit a naolejovat.
To neznamená, že se vzdal přizpůsobení bytu moderním standardům. Naopak instalovala plynový sporák a radiátory (kachlová kamna ponechaná v ložnici jsou hlavně dekorativní). Také mírně změnila uspořádání pokojů - přesunula kuchyň do obývacího pokoje, čímž získala třetí pokoj. Design interiéru byl ještě větší výzvou.
Nemám rád tovární nábytek, je tak bezchybný a bez charakteru. Dávám přednost těm starým, dokonce i těm s historií, ale udusí se. Jejich přivedení zpět k životu mě skvěle baví- svěřuje se paní domu. Nakoupila proto jen nezbytné věci, tj. Pohovku, matraci do ložnicových a kuchyňských skříněk, a zbytečně hledala zbytek vybavení na internetu a na bleších trzích. Pečlivě obnovila každou akvizici a více než jednou a přepracovala ji a dala jí jinou funkci. Tak tomu bylo například u opotřebovaného pracovního stolu. Poškrábaný, rezavý, vypadal naprosto zbytečně. Maria pro něj však našla uplatnění. No, změnilo se to na … kuchyňský ostrov. Pískováno a lakováno, s novou dřevěnou deskou a zásuvkami, vypadá jako designový kus nábytku. - Kromě radosti z tak úspěšné metamorfózy cítím také uspokojení, že se mi podařilo ušetřit spoustu peněz - uzavírá paní domu.
PŘEJÍT DO GALERIE >>
