Krásné keře
Nejcennějším keřem je hybridní odrůda 'Hidcote'. Dorůstá až do výšky 1 m a díky převislým výhonkům má široký zvyk. Jeho květy o průměru asi 7 cm lze obdivovat od června do října. Další ozdobou keře jsou podlouhlé, matně zelené listy a červeno zbarvené mladé výhonky. Dalším zajímavým druhem keřů je třezalka tečkovaná (Hypericum androsaemum), která dorůstá až do výšky 80–90 cm. Stává se, že mladé porosty nemají čas na lignifikaci před zimou, proto tento keř někdy zamrzne. Rostlina kompenzuje tuto citlivost krásnými květinami o průměru až 6 cm, které ji zdobí od června do září. Když okvětní lístky spadnouvyvíjejí se ozdobné vejčité plody - zpočátku zelené, poté červené a při plném zrání - černé. Možná proto si větve s plody této třezalky získaly oblibu v aranžování květin.
Neznámé trvalky
Nejstarší a nejnižší z vytrvalých druhů je třezalka tečkovaná (H. celastroides). Kvete v květnu a červnu, je vysoký pouze 10-20 cm, takže je vhodný pro skalky a hranice. Středně vysoké druhy, jako je třezalka tečkovaná (H. olympicum) a kalycin (H. calycinum), dorůstají asi na půl metru. Ten se díky oddenku hojně rozrůstá a lze jej použít jako půdní kryt. V červenci a srpnu kvetou jejich četné květiny. Tyto druhy jsou vhodné pro levandule, catnip, šalvěj a diviznu. Největších velikostí, až do výšky jednoho metru, dosahuje třezalka tečkovaná (H. calmianum), dlouholistá (H. oblongifolium) a plodová (H. hircinum).
Mají rádi teplo
, třezalka tečkovaná jako slunná nebo mírně zastíněná, teplá místa. Preferují propustnou půdu, také písčitou a kamenitou, s neutrálním pH (pH přibližně 6,5). Třezalku je lepší zasadit do jílovité půdy. Tyto rostliny snášejí krátkodobé sucho. Na zimu pokryjeme druhy citlivé na mráz (jako je šálek a 'Hidcote'), např. Borovicovými větvemi nebo agrotextilií. Pokud i přes bezpečnostní opatření trpí, zkrátte jejich výhonky na jaře poměrně silně. Brzy vyrostou nové větve a ve stejném roce se na nich objeví květiny.
