Celý příběh začal před šestnácti lety, kdy Kasia a Wojtek dostali od svých rodičů byt jako svatební dar v činžovním domě v centru Gliwic. Těchto 65 metrů čtverečních bylo splněním snu studentů architektury, kteří si nedokázali představit život jinde než ve staré budově s jedinečnou atmosférou. Nezděsil je ani žalostný stav samotného bytu i celého činžovního domu, který je dnes jedním z nejkrásnějších v této oblasti.
Vysoké interiéry (3,45 m) s velkými okny, originálním dřevem a širokými parapety je na první pohled potěšily.
Jsme dojatí, abychom si vzpomněli, jak jsme se sem nastěhovali pouze pomocí americké kreslicí matrace, a když byly pokoje stále prázdné, foukal vítr- oni říkají. Renovace trvala roky, protože jako studenti nemohli bezstarostně mávat kreditními kartami. Díky tomu mají uspokojení, že téměř vše v bytě udělali sami - od výměny oken a podlah, přes odstraňování omítek až po stavbu krbu. K výměně topení zaměstnávali pouze odborníky. Nedávno v místnosti, která sloužila jako ložnice a pracovna, postavili mezipatro, do kterého se přestěhovali se spaním (tj. Matrace z předchozí postele).
Charakteristickým prvkem bytu jsou staré dubové zárubně. Aby interiér dodali dech, hostitelé z nich vytáhli dveře. Pečlivě je zajistili a schovali do sklepa, protože nikdy nevíte, kdy budou zase užitečné. A aby zdůraznili atmosféru starého činžovního domu, nechali v obývacím pokoji odkryté fragmenty cihlové zdi.
Koupili část nábytku a doplňků v obchodech, ale většina z nich je výsledkem návštěv bleších trhů, konsignačních obchodů nebo… popelnic. - Neexistuje větší radost než dát zapomenutému předmětu druhý život - říkají majitelé. Byt se neustále mění. Kasia a Wojtek se smějí, že je to pravděpodobně profesionální chyba, ale vždy najdou něco, co lze vylepšit, vylepšit, modernizovat. Paní domu vypráví barevný příběh na svém blogu kajaniki.blogspot.com.
PŘEJÍT DO GALERIE >>
