Dalším krokem byla směrnice 2002/91 / EU o energetické certifikaci budov. Rovněž by to mělo vést k podobnému snížení spotřeby energie, jako tomu bylo u domácích spotřebičů. O to více, že experimentální stavební projekty ukázaly, že radikální zvýšení energetické úrovně budov nemusí být doprovázeno výrazným zvýšením stavebních nákladů. Proto existuje obrovský potenciál pro snížení spotřeby energie ve stavebnictví.
Provádění této směrnice v Polsku je bohužel velmi pomalé. Zdá se, že důvodem je struktura trhu, na kterém jsou vývojáři nejdůležitějšími hráči. To způsobí oddělení výdajů zvyšujících energetický standard od výhod.
Na stavebním trhu je hodnota nemovitostí určována především lokalitou. Výdaje na zvýšení energetické normy tedy nemají významný dopad na ceny bydlení. Tyto výdaje by tedy zvýšily stavební náklady a snížily pouze zisky vývojářů. Finanční výhody těchto výdajů by požívali kupující, kteří je bohužel neocenili, a to i kvůli nízké úrovni povědomí o životním prostředí.
Energetické třídy budov
Z těchto důvodů bude existovat odpor ke zvyšování požadavků na spotřebu energie v nových budovách ze zákona. V Polsku je to tak účinné, že provádění směrnice bylo odloženo nejméně o 8 let.
Vrcholem úspěchu v tomto odvětví je to, že při provádění ustanovení směrnice 2002/91 / EU nejenže nebyly zvýšeny, ale dokonce sníženy požadavky na nově postavené domy.
Rovněž bylo možné prakticky neutralizovat jeho dopad na trh zavedením zcela protiúčinného systému grafického zobrazování energetické třídy budovy. Místo osvědčeného systému označování tříd velkými písmeny abecedy - což výrazně snížilo spotřebu energie domácích spotřebičů - bylo zavedeno zcela nečitelné pravítko.
Evropská unie nerezignuje
V Polsku nebyly zavedeny žádné sankce pro ty, kteří neodevzdají energetický certifikát kupujícímu nebo pronajímateli domu nebo bytu.
V takové situaci se Unie rozhodla obnovit směrnici s cílem odstranit mezery umožňující její účinné obcházení. Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31 / EU o energetické náročnosti budov přijaté dne 19. května 2010 existuje nejen povinnost zavést sankce pro osoby, které porušují prováděcí předpisy, ale také od roku 2020 povinný požadavek stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie.
Díky tomu by měly být budovy postavené vývojáři finančně dostupnější než dnes. Stane se tak proto, že ekonomická dostupnost bytu nebo domu je již určována nejen výškou splátky úvěru, ale také provozními náklady a ve stále větší míře.
Naší sérií „Investujte do PRVNÍHO PALIVA“ chceme dokázat, že „téměř nulové“ domy nejsou požadavkem bláznivých ekologů z Bruselu, ale ekonomickým zájmem a nutností zároveň. Podle odhadů odborníků je 80% znečišťujících látek vypouštěných do životního prostředí výsledkem získávání energie z fosilních paliv. Pod jejich vlivem se zhoršuje příroda, která nás obklopuje, a ti, kteří si myslí, že nejsme její součástí, se velmi mýlí.
Vrchol těžby ropy v příštích letech je pouze špičkou ledovce, s nímž nevyhnutelně dojde ke srážce naší civilizace. Po ropě bude následovat vrchol v produkci plynu, poté bude následovat produkce uhlí a uranu, o to dříve, že rostoucí poptávka bude hledat náhradu za vyčerpané zdroje. Abychom se vyhnuli nepříjemným následkům této kolize, musíme začít masivně snižovat spotřebu energie, to znamená využívat především „první palivo“. I dnes, jak je patrné z našich účtů, může být levnější než fosilní paliva. A přesto čelíme jak vyhlídce na prudký nárůst jejich cen, tak - díky úsporám z rozsahu - systematickému snižování nákladů na PRVNÍ PALIVO.
Investice do prvního paliva
Předmětem našich úvah je dům s užitným podkrovím o ploše v obrysu vnějších stěn 180 m2, tj. Asi 150 - 160 m2 užitné plochy.
V březnovém čísle jsme v první epizodě naší série ukázali, jaké výhody můžeme získat výběrem PRVNÍHO PALIVA při navrhování podlah na zemi a vnějších stěnách.
Nyní zkontrolujeme, jaké výhody můžeme mít z investice do dodatečné izolace střechy (nad hodnoty požadované stavebními předpisy).
Teplejší střecha
V našem domě je izolovaná střešní plocha (až po úroveň klapek a v jejich rovině) po odečtení 7 světlíků (8 m2) 108 m2.
V souladu s technickými podmínkami, které musí budovy splňovat, nesmí hodnota U přenosu tepla střechou překročit> b> 0,25. Při použití minerální vlny s koeficientem tepelné vodivosti x = 0,039 je dostatečná „standardní“ tloušťka izolace 15 cm.
S přihlédnutím k moderním metodám montáže půdního pláště ze sádrokartonových desek (rošt je zavěšen na střešní konstrukci kovovými závěsy) můžete střechu snadno izolovat vrstvou minerální vlny o celkové tloušťce 35 cm. To znamená, že bez zvláštních opatření lze tloušťku izolace střechy zvýšit o dalších 20 cm. Při takové tloušťce izolace by hodnota U střechy byla 0,11!
Za předpokladu, že cena minerální vlny použité k izolaci svahů střechy je v průměru 105 / m3, by nás zesílení tepelné izolace střechy o 20 cm stálo
0,20 × 108 × 105 = 2270.
Množství ztráty energie ročně o 108 m2 střechy splňující „standardní“ požadavky ( U = 0,25) je 2517 kWh a izolované vlnou o tloušťce 35 cm (U = 0,11) - pouze 1108 kWh. Investicí do další izolace střechy proto snížíme roční tepelné ztráty o 2517 - 1108 = 1409 kWh.
Rádi bychom vám připomněli, že za dodatečnou izolaci utratíme 2270. Za předpokladu, že střecha bude vyrobena v souladu s konstrukčním uměním, s použitím střešní membrány, parozábrany a odolné krytiny jsme předpokládali životnost minerální vlny ve střeše po dobu 40 let. To znamená, že roční úspora na vytápění díky dodatečné izolaci střechy bude činit: 2270: 40 = 57 ročně .
Z toho vyplývá, že 1 kWh ušetřené energie (čtěte: PRVNÍ PALIVO) nás díky velmi dobré izolaci střechy bude stát 57: 1409 = 0,04 nebo 4 gr.
Jak vidíte, investováním nejen do lepší izolace přízemí a vnějších stěn (což jsme prokázali v předchozí epizodě naší série), ale také do izolace střech, nenajdeme na trhu levnější palivo!
Takto ušetřená energie také znamená, že investováním do teplejší střechy nespálíme ročně:
- 212 kg uhlí,
- nebo 150 m3 plynu,
- nebo 120 kg ropy (ropa).
Pouze díky lépe izolované střeše (za předpokladu stálých cen, což je očividně nepravděpodobné!) Nebudeme každý rok utrácet za vytápění domu, respektive:
- uhlí - 112,
- plyn - 282,
- olej - 493.
Náklady na 1 kWh z různých paliv
Při srovnání nákladů na výrobu 1 kWh energie z různých fosilních paliv s náklady na ušetřenou energii, tj. PRVNÍ PALIVO, bychom měli pamatovat na to, že ceny prvního budou růst vysokým tempem, i když je těžké ho předvídat, zatímco druhé jsou konstantní.
Snižování emisí oxidu uhličitého. Ušetřená
energie také znamená nižší emise oxidu uhličitého (a dalších znečišťujících látek) do atmosféry. Množství CO2 vzniklého při výrobě 1 kWh energie z uhlí je 0,342 kg, z plynu - 0,205 kg a z ropy - 0,270 kg.
Dodatečnou izolací střechy v našem domě snížíme tepelné ztráty o 1409 kWh energie, což znamená snížení emisí CO2 z 289 na 482 kg!
První palivo v polovině domů
Nakonec se podívejme, jaké by byly roční úspory jednotlivých paliv a průměrné snížení emisí oxidu uhličitého, pokud by se polovina nových investorů (průměrně je jich ročně kolem 35 000) při návrhu střechy svých domů nejprve rozhodla pro PRVNÍ PALIVO.
