Klesající výroba energie bude důsledkem postupného vyčerpávání zdrojů fosilních paliv. To je nevyhnutelné s ohledem na pokračující exponenciální růst spotřeby energie. Bude přetrvávat navzdory snahám rozvinutých zemí o snížení spotřeby. To je do značné míry způsobeno přijetím našeho modelu hospodářského a civilizačního rozvoje tak zalidněnými zeměmi, jako je Čína, Indie a Brazílie. To vše znamená, že vize světa bez fosilních paliv je zcela reálná.
Ušetřená energie - palivo č. 1
Akce, které k tomu vedou, lze přirovnat k investování do nového zdroje energie. Zdroj je mimořádně atraktivní, protože je nevyčerpatelný a zároveň pohodlný, dokonce více než elektřina.
Výhody investic snižujících poptávku po energii budou samozřejmě tím větší, čím vyšší budou ceny, a tím si můžeme být jisti.
To vše znamená, že ušetřená energie by pro nás měla být palivem č. 1. Má velkou budoucnost, na rozdíl od jiných paliv, která se vyčerpají za kratší dobu, než si myslíme, nebo budou nedostupná, protože jsou velmi drahé.
Naše palivo č. 1 má zjevně určitou cenu. Někdy dnes dokonce vyšší než tradiční zdroje energie. Ale nyní výběrem PRVNÍHO PALIVA ve většině případů šetříme své vlastní peníze.
Je také důležité, abychom šetřením energie umožnili přístup k fosilním palivům i pro příští generace, a snížili tak emise oxidu uhličitého, které lze díky poplatkům EU (asi 15 EUR za tunu!) Převést také na peníze, stát (čtěte: my) bude muset utratit ze společného rozpočtu.
Investice do prvního paliva
Předmětem našich úvah je dům s užitným podkrovím o ploše v obrysu vnějších stěn 180 m2, tj. Asi 150 - 160 m2 užitné plochy.
V první epizodě naší série si ukážeme, jaké výhody můžeme mít, když při navrhování přízemí a vnějších stěn zvolíme PRVNÍ PALIVO. Uvidíme, co z investice do jejich dodatečné izolace získáme (nad hodnoty požadované stavebním zákonem). V následujících epizodách se budeme zabývat střechami a okny, jakož i mechanickými ventilačními a topnými zařízeními.
Podlaha na zemi
Začneme od základů, tj. Investice do podlahy na zemi. V našem domě má rozlohu 100 m2.
V souladu s technickými podmínkami, které musí budovy splňovat, nesmí hodnota U přenosu tepla podlahou na zemi překročit 0,45. S takovým požadavkem nemusí být podlahy prakticky izolovány izolačním materiálem. Tepelný odpor 2 cm parket, 5 cm potěru, 10 cm betonového podkladu a 50 cm písku nám dá hodnotu U nižší, než stanoví zákon.
Předpokládejme, že maximální tloušťka polystyrenové vrstvy, kterou lze umístit pod podlahu, bez dalšího prohloubení výkopu pod domem, je 50 cm. Při stanovení této hodnoty jsme předpokládali, že:
- úroveň přízemí je 50 cm nad zemí;
- tloušťka vrstvy rostlinné půdy, která má být odstraněna zpod domu, je 20 cm;
- zemina z výkopu pro lavičky po vyrovnání a zhutnění vytvoří uvnitř stěn vrstvu o tloušťce 10 cm;
- základna z polystyrenu má tloušťku 10 cm.
Cena polystyrenu s koeficientem vodivosti x = 0,038 spolu s jeho uspořádáním mezi základovými stěnami je 110 / m3. Pokládka půlmetrové vrstvy polystyrenu na 100 m2 podlahy by nás tedy stála 0,5 × 100 × 110 = 5500.
Bylo by to tak, kdybychom nenahrazovali půlmetrovou vrstvu zhutněného písku polystyrenem. Náklady na jeho realizaci zahrnují 50 m3 písku s dopravou (2000), pronájem nakladače (500), pronájem zhutňovače na 2 dny (200) a práci - dva pracovníky na dva dny (600). Celkově bychom za vrstvu písku zaplatili 3300. Za náhradu písku polystyrenem tedy zaplatíme: 5500 - 3300 = 2200.
Podlaha izolovaná polystyrenem bude mít součinitel prostupu tepla U = 0,048.
Množství energie ztracené ročně o 100 m2 podlahy na zemi splňující „standardní“ požadavky (U = 0,45) je 2517 kWh a izolované polystyrenem (U = 0,048) - pouze 364 kWh. Investicí do podlahy vašeho domu tedy snížíme roční tepelné ztráty o 2517 - 364 = 2154 kWh.
Připomeňme, že jsme na polystyren utratili 2200. Je to jednorázový náklad (i při zásadní rekonstrukci není polystyren v podlaze vyměněn), zatímco díky teplé podlaze budeme mít po celou dobu životnosti domu úspory na vytápění. Za předpokladu, že podlaha bude „žít“ stejně jako dům, předpokládali jsme životnost polystyrenu v podlaze na 80 let. To znamená, že roční úspora na vytápění díky teplé podlaze nás bude stát ročně: 2200: 80 = 27,5.
Z toho vyplývá, že 1 kWh ušetřené energie popsaným způsobem (číst: PRVNÍ PALIVO) nás bude stát 27,5: 2154 = 0,013, tj. 1,3 groše. Jak vidíte, levnější palivo na trhu nenajdeme.
To také znamená, že investováním do podlahy nespálíme ročně:
- 324 kg uhlí,
- nebo 230 m3 plynu,
- nebo 183 kg ropy (ropa).
Pouze kvůli teplé podlaze (za předpokladu stálých cen!) Nebudeme každý rok utrácet za vytápění domu, respektive: uhlí - 172, plyn - 431, ropa - 754.
Vnější stěny
V našem vzorovém domě je plocha vnějších stěn (přízemí a podkroví) 175 m2.
Podle předpisů stačí, aby stěny měly koeficient U 0,3. U dvouvrstvých stěn bude „standardní“ tloušťka izolace záviset na typu použitých materiálů. Předpokládáme pro jednoduchost, že všechny stěny budou izolovány minerální vlnou nebo polystyrenem s koeficientem? = 0,038, 11 cm pro silikátové stěny, 10 cm pro porézní keramiku a 7 cm pro pórobeton. Předpokládali jsme, že z mnoha důvodů by izolace neměla přesáhnout 20 cm. To znamená, že izolaci stěny bylo možné zvýšit o 9 až 13 cm. Za předpokladu 10 cm dodatečné izolace bychom díky teplejším stěnám mohli snížit tepelné ztráty o 2160 kWh, tedy podobně jako na podlaze.
Náklady na dodatečnou izolaci jsou pro polystyren (110 / m3) - 1925 a pro minerální vlnu (220 / m3) - 3850. Za předpokladu „životnosti“ izolace po dobu 40 let budou náklady na 1 kWh PRVNÍHO PALIVA 2,2 gros - s izolací s polystyrenem a 4,5 g - s izolací z vlny, tedy levnější než s jinými palivy!
Oxid uhličitý Ušetřená
energie také znamená nižší emise oxidu uhličitého (a dalších znečišťujících látek) do atmosféry. Množství CO2 vznikajícího při výrobě 1 kWh energie z 1 kg uhlí je 0,342 kg, z 1 m3 plynu - 0,146 kg a z 1 kg oleje - 0,270 kg.
Dodatečnou izolací podlahy na zemi a vnějších stěnách snížíme tepelné ztráty o 4314 kWh energie, což znamená snížení emisí CO2 z 630 na 1475 kg!
První palivo v polovině
domácností. Nakonec se podívejme, jaké by byly roční úspory jednotlivých paliv a průměrné snížení emisí oxidu uhličitého, pokud by se polovina nových investorů (v průměru je jich ročně v průměru asi 35 000), při navrhování podlah na zemi a stěn v jejich domovech, nejprve rozhodla pro PRVNÍ PALIVO.
