Obsah
Provoz správně provedeného podlahového vytápění je omezen na ovládání automatiky a stav připojení na rozdělovačích
Stavba teplé podlahy ve vlhkém systému s plochým polystyrenem
Konstrukce teplé podlahy v suchém systému s expandovaným polystyrenem s vložkami
Konstrukce teplé podlahy v suchém systému s expandovaným polystyrenem s vložkami
Rozhodnutí, zda chceme instalovat podlahové vytápění, by mělo být učiněno ve fázi návrhu domu. Tato instalace vyžaduje dostatečně silnou vrstvu tepelné izolace pod celou podlahou.
Tradiční podlahová krytina položená v přízemí domu bez suterénu by měla mít alespoň 15 cm tepelné izolace z polystyrenu. Trubky, kterými proudí horká voda dodávající smyčky podlahového vytápění, jsou umístěny ve vrstvě zvané potěr nebo topný potěr. Minimální tloušťka topného potěru s trubkami je 6,5 cm. Na tuto vrstvu se položí podlaha zakončená například terakotou (1 cm silná). Celková výška standardní podlahové krytiny je tedy přibližně 23 cm.
Další řešení
Tloušťka izolace pod podlahovým vytápěním, respektive její tepelný odpor R, je dána normou PN-EN 1264. U podlahových krytin instalovaných v přízemí domu bez suterénu by požadovaný tepelný odpor izolace neměl být nižší než 1,25 (m2K) / W. Kromě této podmínky musí být splněna ještě jedna. Jde o maximální hodnotu součinitele prostupu tepla U. U přízemí by to mělo být minimálně 0,45 W / (m2K). Vzhledem k levé výšce, kterou lze použít k zajištění vytápění, nelze toto kritérium splnit, pokud použijeme standardní řešení.
Odborníci proto doporučují nahradit obyčejný polystyren izolací s lepšími parametry. Může to být polystyren s lepším koeficientem tepelné vodivosti = 0,032 W / (mK) nebo extrudovaný polystyren s koeficientem vodivosti = 0,031 W / (mK).
Kromě toho by měla být použita varná deska menší tloušťky.
Tradiční metoda
Pokud by chtěl čtenář doma použít tradiční (nebo mokrou) metodu, měl by položit první vrstvu polystyrenové izolace se zvýšenou hodnotou součinitele tepelného odporu. Díky tomu stačí dát jen 5 cm. Druhá vrstva může být vyrobena z plochého polystyrenu nebo s výstupky, například o tloušťce 4,9 cm. Na izolaci se nalije cementový nebo anhydritový (sádrový) potěr. Výška cementové desky nad topnou trubkou by neměla být menší než 5 cm (včetně trubky bude 6,5 cm), takže se do 13 cm stejně nevejdeme. Při použití anhydritového potěru však stačí nanést nad trubky pouze 3,5 cm potěru. Pak bude výška budovy 13,4 cm,a součinitel přestupu tepla U - 0,49 W / (m2K).
Proces zahřívání anhydritové desky lze zahájit po 7 dnech od jejího nalití. Pokud použijeme cementový potěr, musíte počkat až 28 dní.
Suchá metoda
V této variantě podlahové krytiny se používá izolace ze systémových desek (tl. 6 cm) s lepším koeficientem tepelného odporu než standardní polystyren a desek, např. S výstupky o tloušťce 4,9 cm. Tato vrstva je pokryta hliníkovými lamelami, které zajišťují rovnoměrné rozložení tepla. Topné trubky jsou umístěny v předřezaných kanálech. Místo potěru jsou trubky pokryty suchým potěrem, tj. Speciálními sádrovláknitými deskami nebo dřevotřískovými deskami, např. O tloušťce 1,8 cm.
Celková výška takto vyrobeného podlahového topení je vysoká 12,7 cm a hodnota U 0,44 W / (m2K). Jsou tedy splněny obě výše uvedené podmínky.
Výhodou suché metody je rychlá doba instalace a nízká hmotnost, zatímco nevýhoda - její cena je minimálně dvakrát vyšší než cena mokrého systému.

Populární Příspěvky

Leden v zahradě. - e-zahrady

Leden je čas odpočinku zahradních rostlin, ale musíte čas od času zkontrolovat, zda jim neublíží mráz, vítr a slunce…