Alicja Gawryś: Ochranu na zimu vyžadují především rostliny, které snadno mrznou, protože pocházejí z oblastí s mírnějším podnebím než naše (čím mladší rostliny, tím citlivější). Tato skupina zahrnuje druhy se zimovzdornými listy, jehlami nebo šupinami, jako je ostnatá cesmína (Ilex aquifolium), vavřín (Prunus laurocerasus), japonská kryptomerie (Cryptomeria japonica) nebo japonská thuja (Thujopsis dolabrata). Dokud nejsou vysoké, mohou být zabaleny do zelené agrotextilie nebo umístěny svisle kolem nich pomocí slámy. U starších rostlin stačí v zimě zastínit, např. Budovou nebo obrazovkami umístěnými na jižní straně (např. Z proutí).Díky tomu se listy nebo jehly během dne příliš neohřívají a snášejí snáze noční poklesy teploty (tento jev může být obzvláště nebezpečný brzy na jaře).
Nízké keře a keře (např. Vřesy a vřesoviště) lze před nástupem silných mrazů přikrýt pružinovou látkou (tj. Větvemi jehličnanů) nebo bílou agrotextilií.
Kromě horních částí keřů a mladých stromů je ochrana před silným mrazem nutná také u kořenů druhů z čeledi vřesů (např. Rododendrony, azalky, bodláky, vřesy a vřesy) a magnólie. Půda kolem nich se nalije vrstvou dobře rozložené kůry, ale pouze když v mrazu trochu ztuhne.
Kromě toho pravidelně na podzim (kromě delších období dešťů) zaléváme všechny vždyzelené a čerstvě vysazené keře, aby se jejich kořenový systém co nejvíce rozvinul před zimou.
Mrazu je vystavena i zahradní hortenzie (Hydrangea macrophylla) a především její poupata, která se tvoří již na podzim. Procvičuje se posypávání rostlin (až po jejich špičky) suchým dubovým nebo bukovým listím a poté je přikryjte velkou lepenkovou krabicí.
Chráníme také růže před mrazem tím, že je pokryjeme hromadami zeminy. Trvalky z teplejších oblastí, jako je incarvilla, crocosmia a penstemony, také vyžadují pokrytí několika centimetrů vrstvy kůry.
