Wojciech Słomka: Nejčastěji v Polsku pěstujeme srdečné a tlusté listy. Oba tyto druhy jsou zimovzdorné. Upřednostňují humusovou půdu, propustnou s neutrálním pH, neustále mírně vlhkou. Viděl jsem však kvetoucí bergenie na místech s jílovitou půdou nebo s velkým množstvím písečné frakce. Totéž platí pro toleranci vůči slunečnímu záření. Viděl jsem vzorky na extrémně stinných místech i na plném slunci. Při pěstování bergenie platí pravidlo, že čím více slunce, tím více vlhkosti by mělo být v substrátu. V učebnicích se navíc uvádí, že bergenie je mrazuvzdorná. Ale je to vždycky? No ne.
Na začátku jara a na jaře je tato rostlina citlivá na nízké teploty nebo příliš velký rozdíl mezi denními a nočními teplotami. Pak poupata podchladí a zemřou. Během období nadměrného ochlazování mají kořeny bergenie sníženou schopnost absorbovat potřebné přísady, aby mohly tvořit poupata. Možná vaše exempláře rostou v pozici, kde se brzy na jaře často vyskytují mrazy?
Bergeny jsou také citlivé na nedostatky nebo nadměrné hnojení. Rostliny na písčitých místech produkují více květů než rostliny v humusové půdě, ale jsou neustále krmeny minerálními hnojivy. Příliš mnoho dusíku v těchto rostlinách vede k prudkému vývoji listů, ale zároveň k omezenému kvetení. Je lepší hnojit Bergenie organickými než minerálními hnojivy.
Možná v případě vaší rostliny byly dávky hnojiv příliš vysoké, nebo možná naopak - příliš nízké?
Bergenia navíc nemá ráda konkurenci. Ze zkušenosti vím, že exempláře, které rostly vedle vysokých trvalek, nekvetly. Na druhé straně ostatní, zasazené do kompozice s nízkými trvalkami, každý rok kvetly.
U těchto rostlin má při nízkých teplotách velký význam doba zbývající sněhové pokrývky, což je druh docela účinné izolace proti mrazu.
Pokud je zima tuhá a bez sněhu, Bergen nebude kvést.
