Testování půdy
Co když v půdě chybí pouze jedna složka? Nebo jsou minerály příliš koncentrované, což znamená, že substrát je slaný. Zjistíme to předložením vzorků k testování na místní chemické a zemědělské stanici. Tyto testy by měly být prováděny nejméně každé 4 roky. Spolu s výsledky obdržíme doporučení hnojení pro místa, odkud vzorky pocházejí.
Jaká půda
Základní testování půdní reakce a množství makroživin spolu se stanovením doporučených dávek vápna stojí tucet na vzorek. Kromě toho stojí za to provést test slanosti půdy. Nejlepší je provést je na jaře před setím nebo výsadbou nových rostlin. Vzorek sbíráme zvlášť pro každý druh plodiny (např. Trvalky, růže, vřesoviště, rajčata nebo okurky).
Na několika místech květinových záhonů vykopeme půdu do hloubky 20 cm a vytvoříme kopec. Tato část půdy se vzájemně promísí a poté z ní naváží 0,5-1 kg a vzorek se označí číslem, které vložíme do náčrtu plánu zahrady a pošleme k testování.
Odkud rostliny získávají minerály
Základní stavební kámen tkání, kterými jsou sacharidy, produkují rostliny fotosyntézou. Vezmou zbývající přísady z půdy. Dusík (N) je nezbytný pro růst tkání, draslík (K) a fosfor (P) pro tvorbu poupat a plodů a pro vývoj kořenů.
Tyto prvky se nazývají makroživiny a jsou hlavními složkami hnojiv. Rostliny navíc potřebují (i když v menším množství) vápník (Ca), hořčík (Mg), síru (S), železo (Fe) a tzv. stopové prvky, např. bór (Br), mangan (Mn) a zinek (Zn).
Před výsadbou hnojíme
Základní hnojení aplikujeme brzy na jaře například pomocí vícesložkových sypkých přípravků (např. Azofoska). Můžete také použít granulované živiny s prodlouženým účinkem. Z nich se postupně uvolňují živiny, aby je rostliny mohly využívat v dalších fázích vývoje.
Pokud půdní zkouška prokáže, že v substrátu chybí například draslík nebo dusík, zvolte hnojivo obsahující pouze sloučeniny tohoto chybějícího prvku.
Schopnost rostlin přijímat živiny je do značné míry ovlivněna pH půdy. Někdy je třeba jej okyselit (např. Síranem amonným) nebo odkyselit (např. Vápenným hnojivem).
