





Když jsem viděl tyto čekající davy zákazníků, kapituloval jsem v polovině listopadu a vylil první porci jídla. Ukázalo se, že ptáci na to jen čekali. Nyní je musím důsledně krmit každý den, protože jakákoli přestávka, zejména v počasí, může u některých slabších jedinců skončit špatně.
Ptačí nabídka
Sikora potřebuje kalorické jídlo, zejména jedno bohaté na tuky. Kupujeme pro ně malá slunečnicová semínka černá - na trhu jsou relativně levná. Titmice se s nimi skvěle vyrovnávají, přestože mají potíže se štěpením velkých slunečnicových semen (pokud má někdo velká semena, může se trochu rozdrtit, například válečkem).
Pro vrabce kupujeme speciální směs, ve které je hodně proso. Můžete také posypat ovesné vločky nebo žito (krupice nejsou příliš oblíbené).
Vylijeme také jemně nasekaný starý chléb a namočíme do vody, pokud není nemrznoucí. Všiml jsem si, že lidé vyhazují velké kusy chleba, které zvládnou jen havrani a vrány, a rozdělují je svými obrovskými zobáky. Pro menší ptáky je to obtížné.
Až přijdou chladnější dny - slaninu pověsím. Koupím asi 1 kg této silné látky a nakrájím ji na porce asi 15 cm. Napíchnu to na silné dráty (např. Pro květinářství) a utkám celý kus sádla. Špičku několikrát otočím kolem poměrně vysoké větvičky. Ke slanině přicházejí nejen kozy, ale také datle. Straky se to snaží přerušit (někdy s dobrými výsledky), takže remíza musí být silná.
Obvykle pověsím 2 kusy a ostatní zmrazím, abych je ve správnou chvíli vytáhl. Odstraňuji ze stromu roztrhané zbytky sádla, aby na větvích nezhasl. Hodím to na kompost a druhý den je pryč (straky, havrani!).
Položil jsem jablkové peelingy a jádro na hromádku kompostu - tam je snědly kosy a kosy.
Rozbité vlašské ořechy (z jejich vlastních stromů) jsou vždy hitem. Nevybíráme je ze skořápek, protože ptáci to udělají sami přesněji. Ořechy pocházejí ze sýkorovců, vrabců a při silných mrazech také pro sovy. Většina z nich vezme kousky na větvičky a strčí je tam.
Dobrá místa pro krmítko
Nejdůležitější je, aby místa, kde je krmítko nebo vepřový tuk umístěn, měla být bezpečná. Kočky jsou samozřejmě hrozbou. Musíme jim zabránit ve skoku na podavač ze země (odpovídající výška zavěšení!). Umístěte krmítko na poměrně silnou, ale tenkou větev (kočka na ni nebude šplhat).
Je hezké pozorovat ptáky, kteří jedí zblízka, ale pokud pověsíme slaninu hned vedle okna, nevešejte se kolem ní příliš často, abyste nevyděsili hosty. A pokud máme kočku, je lepší jídlo umístit daleko od okna, protože náš dravec by rád seděl celý den na parapetu a „lovil“ skrz sklo. Je lepší nevystavovat ptáky takovému stresu.
Mám kočku, kterou vypustíme do zahrady, ale před odchodem si musí nasadit obojek se zvonkem, který vyděsí ptáky. Přestože chlupatý číhá na vrabce, nedokáže se k nim ani přiblížit, protože zvon vydává hodně hluku.
Každý večer pořádám přednášky o jídle, aby je mohli za úsvitu použít nejhladovější ptáci. Slaninu měním každé 2-3 týdny. Obvykle pokračujeme v krmení až do března, ale loni na jaře napadl sníh v dubnu (pamatujete?) A ptáci tehdy velmi dychtivě používali kantýnu.