Postup je bohužel komplikovaný a vyžaduje dokonalou sterilitu, kterou lze zajistit pouze v laboratořích (latinsky in vitro - ve skle). Z matečných rostlin jsou odebrány malé úlomky stonku, růstové špičky, postranní pupeny nebo listy, podle toho, kterou část lze rychle regenerovat. Po dekontaminaci se umístí do průhledných nádob na sterilní média obsahující bohatou sadu minerálních a organických sloučenin, vč. růstové hormony. Složení živného roztoku musí být přesně upraveno, protože na něm závisí proces obnovy. Uzavřené nádoby pak jdou do místnosti s řízeným osvětlením a teplotou. Někdy stačí 2-3 měsícetakže sebrané fragmenty vykazují shluky malých výhonků, tj. opylení. Obvykle se několikrát rozdělí a znásobí a poté se přenesou na médium stimulující kořeny. Když kořeny rostou silněji, jsou odstraněny ze sterilních misek a přesazeny do květináče. Od té chvíle je lze pěstovat tradičně.
Metoda in vitro byla poprvé použita u orchidejí, protože jiné metody jejich reprodukce byly extrémně neúčinné. Ukázalo se, že malá část orchideje může za rok vyprodukovat milion kopií jejích vzorků, které navíc vstupují do období květu mnohem rychleji než sazenice. Byla to skutečná revoluce! Díky nové metodě se nádherné phalaenopsis, dříve exkluzivní rarity, staly nejoblíbenějšími květináči.
Mikropropagace má ale další obrovskou výhodu. Vzorky pěstované ve sterilních podmínkách udržují dokonalé zdraví - proto se často používají jako školky pro produkci sazenic, např. Petúnie nebo podnoží ovocných stromů. To brání odrůdám růst v důsledku chorob. Kromě toho lze tkáňové kultury použít také jako léčebné ošetření. V rostlinách, které jsou infikovány i těžko detekovatelnými viry, rychle se dělící buňky obvykle nejsou infikovány (viry se množí pomaleji než buňky). Pokud je tedy z vrcholu výhonku odebrán pouze hrot o průměru milimetru, jsou z něj získány zcela zdravé vzorky, které ve srovnání s mateřskou rostlinou rostou hojněji a kvetou hojněji.Tímto způsobem bylo možné infikovat například cenné odrůdy tulipánů a narcisů.
V současné době se počet druhů reprodukovaných in vitro počítá na stovky, z nichž 90% jsou okrasné rostliny. Díky tomu jsou masivně uváděny na trh prakticky všechny novinky, které se po roce či dvou objeví na světových zahradnických výstavách za dostupnou cenu. Při vysoké poptávce se náklady na jejich získání více než vyplatí. Polsko je v čele evropských výrobců. Naše laboratoře reprodukují gerbery, rododendrony, orchideje, fíkusy, chryzantémy az ovocných rostlin odrůdy borůvek vysokých, jahod, brusinek a ostružin.
Kultury in vitro se také používají při šlechtění s využitím metod genetického inženýrství a ochrany ohrožených druhů a vzácných odrůd.
Vzorky propagované in vitro po zalévání se vyvíjejí stejnou rychlostí a kvetou současně.
