















Mezi fotografiemi Yanna Arthuse-Bertranda vystavenými na výstavě „Země z nebe“, která před několika lety procestovala mnoho polských měst, byla pro mě nejvíce fascinující fotografie marockého textilního barvicího domu. Obdélníkové hliněné nádoby, jedna vedle druhé, naplněné barevnou tekutinou, vytvářely obraz jako plátna Piet Mondrian. A tyto barvy! Ultramarín, fialová, indická růžová, oranžová, amarant. Intenzivní barvy v teplém světle jihu pulzují životem. Odvážně dohromady dávají královskou nádheru i těm nejskromnějším interiérům. Není divu, že my - děti klimatu plného mlh a šedin - tak dychtivě sáhneme po barevné paletě charakteristické pro jih.
Podzimní aranžmá v živých, teplých barvách rozptýlí melancholii a dodají nám energii. Naštěstí kytice inspirované Orientem nevyžadují sadu jižních rostlin. Polský podzim - i když je často vlhký a studený - má svou barevnou jistotu: astry, chryzantémy, jiřiny, rudbeckies. V kombinaci s plody okrasných keřů (dřišťál, skalník, fireworms) nebo stromů (okrasné jabloně, jeřabiny) vytvoří kompozice zářivé barvami.
Kytice s orientální notou musí být bohaté - proto používáme květiny velkoryse. Lze je použít k „tkaní“ květinových polštářů nebo tapisérií (na struktuře z mokré floristické houby), k tkaní jednoduchých věnců nebo k hustému pokládání do dekorativních váz, nejlépe mosazi nebo mědi, protože Orient miluje kovy. Důležité jsou také ozdobné detaily - lesklé stužky, pletené šňůry, paví peří, ozdoby, řetízky, mušle Místo, kde bude kytice vystavena, stojí za to mít náladové osvětlení (nejlépe zvolit svíčky, lucerny nebo lucerny), dobrým pozadím budou látky v nasycených barvách nebo vzorované koberce nebo tapety.
.