Ovlivněn mým bratrem

Půl roku po svatbě jsme s Jacekem koupili studiový byt (18 m2) ve Varšavě. Dali jsme na to všechny úspory a peníze přijaté jako svatební dar, likvidovali jsme také knihy o bydlení. O rok nebo dva později jsme nechtěli zmrazit mezitím ušetřené peníze v bance a koupili jsme pozemek mimo město. Tehdy jsme nevěděli, jestli na tom někdy postavíme dům.
Cesta domů
Když se ukázalo, že se cena našeho malého ateliéru ztrojnásobila, rozhodli jsme se jej prodat, abychom si za „vydělané“ peníze koupili větší byt v Piaseczně u Varšavy. Rozšířili jsme náš obytný prostor na 38 m2.
Po dvou letech, kdy se nám narodilo druhé dítě, jsme se přestěhovali do ještě většího bytu (57 m2), také v Piasecznu. Podařilo se nám udržet pozemek, který jsme po celou dobu kupovali. Ohradili jsme to a uvažovali jsme o stavbě dřevěného srubu nebo o přemístění nějaké staré chýše. Tyto plány se však postupem času zastavily. Mezitím můj bratr, který byl tehdy studentem třetího ročníku fakulty architektury, po konzultaci s jeho univerzitním profesorem nabídl, že nám navrhne moderní celoroční dům. A tak to všechno začalo.
Problém není tak špatný
Měli jsme spoustu obav z nepohodlného dojíždění a nedostatku nástrojů na pozemku. Přesto jsme v roce 2001 vysypali základy a poté jsme do roku 2005 postavili rodinný dům po etapách.
Bratr byl zastáncem moderní a jednoduché architektury. A nabídl nám takový dům. My, úplně nesouhlasící se všemi jeho vizemi, jsme ho požádali o několik změn, protože nejsme tak avantgardní jako náš rodinný designér. Jednou z nejdůležitějších změn byl typ střešní krytiny. Můj manžel Jacek nebyl přesvědčen o plechové krytině, takže můj bratr musel učinit kompromis a přijmout keramickou dlažbu, která změnila estetiku budovy (měla mít „industriálnější“ styl), ale vyhovovala nám lépe. Přijali jsme však barvy navržené mým bratrem: fragmenty grafitových stěn,dřevěná okna v mahagonové barvě a ušlechtilé dokončovací materiály (například zábradlí z nerezové oceli).
Plán budovy je jednoduchý a jasný, stejně jako její tvar. Přízemí zabírají propojené obývací pokoje - kuchyň a obývací pokoj s jídelním koutem a koupelnou, dále kancelář manžela a pokoj pro hosty oddělené kotelnou. V prvním patře jsou dva dětské pokoje a naše ložnice a dvě koupelny.
Dohodli jsme se s bratrem, že se neoplatí rozšiřovat budovu o zřídka využívané místnosti (např. Pro gymnastická cvičení). Byl to on, kdo nám také řekl, že soukromé pokoje nemusí být velké. Výsledkem je, že každý má asi 13 m2, což je pro nás opravdu dost. Na radu mého bratra jsme neinvestovali mnoho peněz do koupelen. Postarali jsme se však o to, aby dobře plnili své funkce, a jejich počet byl přizpůsoben počtu členů domácnosti. Tyto „úspory“ jsme použili v obývacím pokoji (kde zůstáváme nejčastěji a nejdéle), což z něj dělá luxusní dvouúrovňový pokoj s prosklenou jižní stěnou po celé výšce.
Úspory nápady
S výběrem způsobu vytápění budovy jsme měli největší problémy. Kvůli nedostatečnému přístupu k zemnímu plynu jsme kotelnu navrhli nejprve s ohledem na topný olej. Když se to však stalo dražším, uvažovali jsme o použití propan-butanového plynu, ale opět nás odradily stále rostoucí ceny a potřeba postavit na zahradě velkou nádrž. Nakonec jsme se rozhodli pro kotel na tuhá paliva. Kouříme se dřevem a briketami a během největších mrazů - s černým uhlím (asi půl tuny). Můžeme v něm také spálit veškerý ekologický domácí odpad. Dále jsme do showroomu nainstalovali litinovou kozu.Jelikož v budoucnu plánujeme instalovat solární kolektory na střechu (čekáme, až se trochu zastaví), provedli jsme během výstavby všechny potřebné instalace.
Přestože se kotel, který jsme původně používali, zdál být těžkopádný, nyní nám nezpůsobuje velké potíže a vytápění domu je levné. Naučili jsme se zapálit oheň za pár minut a udržet teplo po dlouhou dobu správným nastavením ventilů a automatického ovladače. V zimě spalujeme kotel 24 hodin denně, v létě pro ohřev vody v nádrži stačí spálit pouze jeden kbelík černého uhlí nebo několik velkých kusů dřeva denně.
Ve strachu z nadměrného ochlazení obytných místností, ve kterých jsme použili velká zasklení, jsme na ně nainstalovali široký pás podlahového vytápění. Po první zimě jsme zjistili, že toto řešení funguje perfektně.
Jsme velmi rádi, že ve fázi návrhu byly vytvořeny výklenky pro skříně v soukromých místnostech a na chodbách. Ušetřili jsme spoustu peněz, protože stačilo do nich později nainstalovat police a mříže na věšáky a zavřít je posuvnými dveřmi.
Nejvíc nás těší, že údržba našeho domu není nákladnější než předchozí byt.