Kdo zdědí ze zákona
Pokud zůstavitel nezpracoval platný závěť a neuvedl osobu, která z něj má zdědit, nebo pokud ho nikdo z osob povolaných do dědictví nechce nebo nemůže přijmout, dědí se dědici podle zákona1. To platí pro tyto osoby: - manžel,
- potomci (děti, vnoučata, pravnoučata),
- rodiče, sourozenci a potomci sourozenců,
- adoptovaní (adoptovaní) a jejich potomci.
První pořadí dědictví. Nejbližší rodina zůstavitele, tj. První skupina zákonných dědiců, má přednost v dědictví:
- manžel,
- děti.
Všichni dědí rovným dílem, ale podíl manžela / manželky nesmí být menší než 1/4 z celkového majetku. Pokud v době smrti zůstavitele zůstanou naživu jen děti, dědí celý majetek ve stejných částech. Pokud děti zůstavitele nepřežijí otevření statku a mají své vlastní děti, převádí se jejich dědický podíl na jejich děti. Toto pravidlo platí obdobně pro další potomky, např. Vnoučata a pravnoučata.
- Příklad: Když jsou manželka zesnulého a jeho dvě děti jmenováni do dědictví - po manželově smrti - je dědický podíl každého z nich 1/3. Pokud by byla zděděna manželka a čtyři děti, činil by podíl manželky 1/4 a podíl dětí by byl 3/16.
Varování! Děti zůstavitele vylučují z dědění další skupiny dědiců, tj. Jeho rodiče, sourozence a potomky sourozenců.
Druhý řád dědictví. Pokud zůstavitel neměl žádné děti, dědicové 2. skupiny jsou povoláni k dědictví, tedy:
- manžel (jako v 1. skupině), a také:
- rodiče,
- sourozenci a potomci sourozenců
V takové situaci činí podíl manžela polovinu dědictví, bez ohledu na to, zda s ním zdědí rodiče, sourozenci, potomci sourozenců nebo jen jedna z uvedených osob. Rodiče naopak dědí dědický podíl v závislosti na tom, kdo s nimi byl do majetku stále jmenován. A ano, pokud:
- oba rodiče zesnulého dědí se svými sourozenci - každý rodič dostává 1/4 toho, co jde rodičům i sourozencům;
- jeden z rodičů zemřel před otevřením dědictví - dědický podíl, který by mu připadl, zdědí polovina druhého rodiče a sourozenci poručitele;
- kromě rodičů zesnulého jsou do dědictví jmenováni pouze manžel (ka) nebo pouze sourozenci - dědí rovným dílem to, co lze přičíst rodičům i sourozencům;
- nejsou žádní sourozenci, ale potomci sourozenců zůstávají naživu - pak dostanou zděděný podíl
- ani jeden z rodičů nežije, nejsou žádní sourozenci ani potomci - manžel je plně v držení.
Pád osamělého člověka. Pokud zůstavitel nezanechal manžela / manželku nebo nedisponoval žádnými příbuznými, kteří by mohli být vyzváni k dědění, je celý majetek převeden do státní pokladny (skupina III).
Dědictví na základě
závěti Zůstavitel má právo převést svůj majetek na kohokoli si přeje, bez ohledu na příslušná pravidla zákonného dědictví, např. Uložit vše cizímu člověku nebo darovat část majetku na charitu. Aby to však mohl udělat, musí učinit platnou závěť.
Závěť je platná, pouze pokud je vyhotovena ve formě předepsané zákonem (viz tabulka).
Formy
závěti Zůstavitel může zanechat závěť ve formě:
- ručně psané - taková závěť musí být napsána samostatně, zcela ručně a podepsána a datována;
- notářský zápis - závěť vyhotoví notář na základě žádosti zůstavitele (cena: 50) 2;
- ústní (tzv. alografická závěť) - zůstavitel prohlásí závěť za přítomnosti dvou svědků a osoby, která vykonává veřejné funkce (např. vedoucí úřadu civilní evidence). Obsah prohlášení zůstavitele je zapsán ve zprávě s datem jeho vyhotovení a poté přečten zůstaviteli za přítomnosti svědků. Poté je protokol podepsán zůstavitelem a všemi přítomnými svědky.
Varování! Zůstavitel může svěřit závěť jiné osobě. Poté, po jeho smrti, je povinna ho postavit před soud. Pokud tak neučiní, může jí soud uložit pokutu až do výše 10001.
Vyhrazená část
Někdy zůstavitel úmyslně vynechá své blízké ve své závěti a převede majetek na někoho, kdo není členem rodiny. Pak má nejbližší osoba, pokud neobdržela žádnou finanční výhodu, právo požadovat od možného dědice vyhrazenou část, na kterou má nárok. Vyhrazená část patří těm, kteří by zdědili po zesnulém podle zákona1, pokud by závěť nevytvořil. Nárok v tomto ohledu se promlčuje po 3 letech od otevření pozůstalosti. Vyhrazený podíl je vyjádřen v penězích a činí:
- 2/3 hodnoty dědického podílu v případě zákonného dědictví, pokud je oprávněná osoba trvale práceneschopná nebo je nezletilá;
- 1/2 hodnoty dědického podílu ve vztahu k druhému oprávněnému
Zůstavitel má právo zbavit oprávněného také vyhrazeného podílu takovým způsobem, že jej vydědí. Může tak učinit pouze ve své závěti, pokud své rozhodnutí odůvodní. K vydědění může dojít, pokud dědic:
- neplní rodinné povinnosti vůči zůstaviteli (nezajímá se o své zdraví, neudržuje s ním kontakt);
- jedná proti vůli zůstavitele a porušuje zásady sociálního soužití (zneužívá alkohol, usiluje o konflikty, mrhá majetky),
- spáchá úmyslný zločin proti zůstaviteli nebo jednomu z jeho příbuzných proti životu, zdraví nebo do očí bijícímu přestupku (veřejné urážky, pronášení nepravd).
Nabytí dědictví
Osoby určené k dědictví v době smrti zůstavitele (ať už na základě závěti nebo v souladu se zákonem) musí stále potvrdit, že na něj mají nárok. Za tímto účelem by měli zůstavitelé obdržet rozhodnutí o nabytí dědictví od okresního soudu příslušného podle posledního místa bydliště. Soudní řízení je v tomto případě vedeno na žádost dědice. Soud navíc svolává další osoby, které mohou mít nárok na dědictví. Podáním žádosti se platí soudní poplatek ve výši 203.
Oddělení dědictví
V řízení o prohlášení nabytí dědictví soud nerozhoduje, komu z dědiců náleží každý jednotlivý majetek zůstavitele. Dědici by proto měli majetek rozdělit sami. Lze jej provést dvěma způsoby: buď smírným způsobem (smluvní rozdělení mezi dědice), nebo v soudním řízení.
Smírné rozdělení. Jeho podmínkou je souhlas všech dědiců, kterým a jaké části dědictví patří a výše zbývajících dědiců. Takové rozdělení lze provést v jakékoli formě, i ústně.
Varování! Pokud nemovitost zahrnuje nemovitost, smlouva o rozdělení nemovitosti musí mít formu notářské zápisnice.
Soudní rozdělení. Nedojde-li k dohodě mezi dědici, má jeden z nich právo obrátit se na soud o rozdělení dědictví. K žádosti musí být přiložen: soupis (seznam věcí zahrnutých do majetku spolu s jejich hodnotou) a seznam dědiců, jejich věku, povolání, rodinného stavu, výdělků a majetkového stavu.
Náklady na soudní a smluvní rozdělení dědictví závisí na jeho celkové hodnotě.
Příklad. Oba bratři zdědili ze zákona nemovitost v celkové hodnotě 100 000. Pokud se dohodnou a rozdělí dědictví obdržené před notářem, zaplatí notářský poplatek ve výši 12 102. Pokud nebude souhlas, bude záležitost vyřešena soudem. Žadatel o zahájení řízení pak bude muset zaplatit soudní poplatek ve výši 13203.
Přijetí nebo odmítnutí dědictví
Každý z dědiců se může sám rozhodnout , zda dědictví přijme nebo zamítne. Přijetí dědictví je možné dvěma způsoby:
- přímo - dědic ručí bez omezení za jakékoli dluhy zůstavitele,
- s výhodou inventáře - odpovědnost dědice za dědické dluhy je omezena pouze na hodnotu dědictví.
Jakmile dědic dědictví zamítne (např. Zděděný majetek je zadlužen), má se za to, že otevření majetku nepřežil. Na konečné rozhodnutí má šest měsíců, počítáno ode dne, kdy se dozvěděl o smrti zůstavitele. Prohlášení o přijetí nebo zamítnutí dědictví se předkládá soudu v průběhu řízení o nabytí dědictví nebo notáři.
Dědická daň
Každý z dědiců, kteří přijímají dědictví, je povinen platit daň. Její výše závisí na hodnotě nemovitosti a daňové skupině, ve které se dědic nachází. Míra příbuznosti se zesnulým určuje, ke které skupině je přiřazen. Manžel, jeho děti, rodiče a sourozenci zaplatí nejméně a nejvíce lidí, kteří s ním nejsou ve spojení (více jsme o tom psali v ŁADNYM DOMU č. 5/2004).
Dobré vědět
Závěť má právní účinky pouze smrtí zůstavitele, který může kdykoli změnit část nebo celou závěť - např. Vytvořit nový. Pokud vytvoří novou závěť a neuvede v ní, že je zrušena předchozí vůle, budou zrušena pouze ta ustanovení původní závěti, která nelze sladit s obsahem nové vůle.
Co to znamená
- Oddělení dědictví - rozdělení majetku buď po vzájemné dohodě mezi dědici, nebo soudním příkazem.
- Zahájení dědictví - událost, ke které došlo v době smrti zůstavitele; v tu chvíli nabyvají dědici práva a povinnosti zůstavitele.
- Jmenování do dědictví - právo dědit dědictví ze zákona nebo na základě závěti.
- Přijetí dědictví - předložení prohlášení o přijetí nebo zamítnutí dědictví.
