




Bar je v konečné fázi
Nejlépe je umístit neúplné cihlové zdi přímo na strop, zejména pokud jsou vyrobeny z dekorativních cihel (obklad, slínek). Jsou ukotveny ke zdi například tenkými výztužnými tyčemi (2 kusy o průměru 6 mm, vázané vázacím drátem). Jsou položeny každé 3-4 vrstvy cihel. Pokud má být zeď rovná, měla by být výztuž uspořádána po celé její šířce (je nutné ji ztuhnout). Pokud je naopak stěna na konci vyztužena příčnou stěnou, může být výztuž provedena z kratší ploché tyče.
Nejjednodušší je udělat takové stěny ve fázi dokončování domu, kdy můžete snadno rozřezat kousek potěru a pod ním polystyrenovou izolaci (pokud existuje). Pamatujte, že výtoky fungují velmi tvrdě, zvláště pokud jsou pod nimi umístěny trubky ústředního topení. Pokud tedy z nich nerozřezáme fragment, zeď praskne nebo se uvolní z podlahy, což může způsobit její převrácení.
Bar v připraveném interiéru
Pokud již máme hotovou podlahu (například s parketami nebo keramickými dlaždicemi) a nechceme z ní vyříznout její fragment pro bar, můžeme se rozhodnout pro konstrukci připomínající pruskou zeď, tj. Rám z dřevěných trámů vyplněných cihlovou zdí. Tento rám připevňujeme k boční stěně a podlaze dlouhými rozpínacími šrouby. Stěna v takové konstrukci bude dobře držet a nepraská.
Varování! Pokud máme uspořádané panely (které nejsou trvale spojeny se zemí, ale jsou uspořádány jako „plovoucí“ podlahy), musíte vždy vyříznout otvor pro zeď!
„Barová“ zeď, vyrobená z pórobetonu a omítnutá, bude držet o něco lépe než zeď v dřevěném rámu. Zde bude nutné vyříznout fragment parketu; pokud je hubice dobře vyztužena, není nutné ji řezat. Zděné malty na pórobeton drží pevně a samotný stavební materiál je pružný.
Pokud správně provedeme výztuž (která se snadněji skryje do omítnuté zdi než do „surové“ zdi), máme velkou šanci, že zeď umístěná na podlaze nepraská.